VLERA E VDEKJES
Me tė vėrtetė falėnderimi i takon Allahut s.v.t., Atė e falėnderojmė, te Ai mbėshtetemi dhe prej Tij falje kėrkojmė, te Allahu kėrkojmė mbrojtje prej tė keqes sė shpirtrave tanė dhe prej veprave tona tė kėqija. Kė e udhėzon Allahu nė rrugėn e drejtė, askush nuk mund ta dėrgojė nė humbje, ndėrsa kė e lenė Allahu nė humbje, pėr tė nuk ka udhėzues.
"O besimtarė! Kijeni frikė Allahun ashtu siē i takon Atij dhe vdisni vetėm duke qenė muslimanė!"
Nuk do doja tė shtoj tjetėr nė lidhje me kėtė temė, pėrveē se disa hadithe tė besueshme (sahih), ajete kuranore dhe thėnije tė dijetarėve tė ndershėm qė tė kemi mundėsi tė pėrfitojmė dhe tė veprojmė sipas tyre.
-VDEKJA ĖSHTĖ DHURATĖ E BESIMTARIT! (hadith)
-
NJERIU I URREN DY GJĖRA:
E URREN VDEKJEN,NDĖRSA AJO ĖSHTĖ MĖ E MIRĖ PĖR TĖ SE SA SPROVAT DHE URREN PASURINĖ E VOGĖL DHE MODESTE, NDĖRSA ME TĖ MĖ LEHTĖ DO TĖ JAPĖ LLOGARINĖ! (AHMEDI)
-DUNJAJA ĖSHTĖ KARAKTERIZUAR PREJ DIJETARĖVE (MUSLIMI, TIRMIDHIU, IBN MAXHE DHE AHMEDI) SI: BURG PĖR BESIMTARIN,NDĖRSA XHENNET PĖR JOBESIMTARIN!
-TRANS. EBU KATADE,SE PĖRSKAJ TĖ DĖRGUARIT s.a.v.s.,KALOI NJĖ XHENAZE,ME ĒRAST AI KONSTATOI:
AI I CILI ĖSHTĖ REHATUAR DHE NGA I CILI JANĖ REHATUAR TĖ TJERĖT!
NJERĖZIT PREZENT PYETĖN:
O I DĖRGUARI I ALLAHUT,KUSH ĖSHTĖ AI QĖ ĖSHTĖ REHATUAR DHE KUSH ĖSHTĖ AI PREJ TĖ CILIT JANĖ REHATUAR?
U PĖRGJIGJ:
ROBI BESIMTAR ME VDEKJE ĒLIROHET NGA VĖSHTIRĖSITĖ E DUNJASĖ,NDĖRSA NGA ROBI JOBESIMTAR,ME VDEKJEN E TIJ ĒLIROHEN(NGA E KEQJA E TIJ) NJERĖZIT, QYTETET, DRUNJTĖ DHE KAFSHĖT!(BUHARIU)
-PĖRKUJTONI SA MĖ SHUMĖ ATĖ QĖ I NDĖRPRENĖ KĖNAQĖSITĖ (VDEKJEN)! (TIRMIDHIU)
-ABDULLAH b.OMERI r.a.,trans. SE I DĖRGUARI I ALLAHUT s.a.v.s.,ishte pyetur:
O I DĖRGUARI I ALLAHUT, KUSH JANĖ BESIMTARĖT MĖ TĖ MENĒUR?
ISHTE PĖRGJIGJUR:
ATA TĖ CILĖT MĖ SĖ SHPESHTI PĖRKUJTOJNĖ VDEKJEN DHE TĖ CILĖT JANĖ MĖ TĖ PĖRGATITUR PĖR TĖ,ATA JANĖ MĖ TĖ MENĒURIT! (IBN MAXHE)
-PAVLERĖN E KĖSAJ BOTE NUK E ZBULON ASGJĖ MĖ SHUMĖ SE VDEKJA. SECILIT I CILI QĖ KA PAK MENĒURI, AJO NUK I LĖ ASPAK HAPĖSIRĖ QĖ TI GĖZOHET KĖSAJ BOTE. SA HERĖ QĖ PERSONI TA PĖRKUJTOJĖ VDEKJEN, KJO BOTĖ DHE GJITHĖKA KA NĖ TĖ, NĖ SYTĖ E TIJ BĖHEN TĖ PAVLEFSHME!(HASAN EL BASRIU)
-ALLAHU S.V.T. THOTĖ:
LĖRI (MUHAMMED) ATA, TĖ HANĖ, TĖ DĖFREHEN DHE TI PREOKUPOJĖ SHPRESA (SE DO TĖ JETOJNĖ SHUMĖ), E MĖ VONĖ DO TA KUPTOJNĖ! (HIXHR,3)
-Shėnon Ebu Nuajmi dhe El-Bejhekiu nė Shuabul-Iman nga Enesi r.a. i cili thotė: Ka thėnė Pejgamberi s.a.v.s., : Vdekja ėshtė shpagim pėr ēdo musliman. Ibnul Arabiu thotė se ėshtė hadith i vėrtetė (sahih). Ndėrsa Imam Kurtubiu thotė se vdekja ėshtė shpagimi pėr shkak tė fatkeqėsive dhe dhembjeve qė pėrjeton njeriu nė momentin e vdekjes. I Dėrguari i Allahut s.a.v.s., thotė: Nuk ka musliman tė cilin e godet ndonjė pakėnaqėsi (e keqe, fatkeqėsi) qoftė edhe ndonjė gjemb apo diē mė e vogėl se ajo e qė Allahu mos tia mbulojė me tė gabimet dhe tė metat e tij! (Buhariu 111/10) dhe (Muslimi 2571). Kur pėr njė tė keqe tė vogėl Allahu i falė mėkatet e muslimanit, atėherė ēfarė mendon pėr vdekjen dhe agonitė e saj qė janė mė tė vėshtira dhe mė tė rėnda se 300 goditje me shpatė?!.
Ibėn El-Mubareku pėrmend nė librin e tij Ez-Zuhd dhe Ibėn Ebi Ed-Dunja nga Mesruki i cili kishte thėnė: Nuk kam patur lakmi askėnd, pėrveē njė besimatar nė varrin e tij, sepse ai ėshtė i mbrojtur nga dėnimi i Allahut dhe i qetė nga fatkeqėsitė dhe hallet e kėsaj bote!.
Kurse Ibėn Ebi Shejbeh e tregon nė kėtė version: Nuk ka diē mė tė mirė pėr besimtarin se varri i tij. Aty do jetė i qetė nga hallet, problemet, brengat dhe fatkeqėsitė e kėsaj bote dhe do jetė i mbrojtur nga dėnimi i Allahut!
Lus Allahun s.v.t. qė tė pėrfitojmė nga kjo temė qė tė jemi edhe ne prej atyre qė mendojmė sa mė shumė pėr vdekjen dhe tė jemi prej tyre qė pregaditemi pė tė AMIN!
Selam alejkum we rahmetullahi we berekatuhu nga vėllau i juaj Ramazani.
Krijoni Kontakt